Čtvrtý titul Dukly v řadě - sezona 1963/64

V sezoně 1963/64 triumfovala podle očekávání opět pražská Dukla, která se pyšnila týmem plným chilských vícemistrů světa; o titul však musela se Slovanem Bratislava bojovat až do závěrečných kol.

Na lavičkách ligových týmů před sezonou příliš rušno nebylo – ke změně došlo ve Slovanu Bratislava, kterého se ujal Leopold Šťastný. Mezi kluby se některé zajímavé přesuny odehrály – do Dukly narukovalo trio Knebort, Geleta, Štibrányi, dalším byl i brankář Ivo Viktor z Brna, který však v těžké konkurenci Kouby a Pavlise v sezoně 1963/64 zatím mnoho příležitostí nedostal. Do Sparty zamířil z bratislavského Slovanu Ivan Mráz.

Z budoucích ligových hvězd debutovali v sezoně 1963/64 například František Veselý v Dukle, jeho jmenovec Bohumil Veselý ve Spartě, útočník Slovnaftu Jozef Levický, další slovenský útočník Karol Jokl ve Slovanu či budoucí člen Klubu ligových kanonýrů – košický Ján Strausz.

Hlavním favoritem ročníku 1963/64 byl obhájce titulu pražská Dukla; o prvenství chtěl hrát i Baník Ostrava a také slovenské kluby Slovnaft či Trenčín. Dukla v létě již tradičně podnikla zájezd do USA a po návratu začala ligu úspěšně – po třetím kole se dostala do čela tabulky a až do konce soutěže na něj již nikoho nepustila.

Snadné to však v tomto ročníku neměla – krok s ní držela, stejně jako v sezoně předešlé, dobře hrající Ostrava, ze slovenských týmů to byl trochu překvapivě Slovan, jenž zůstával vojákům po celý podzim na dostřel. Na opačném pólu tabulky prožívali těžkou zkoušku dva nováčci – pražský Motorlet dokázal během podzimu získat pouhé dva body za remízy, neúspěšný byl i předposlední Třinec.

V zimní přestávce došlo k několika hráčským přesunům – obránce Tichý přestoupil definitivně ze Slovnaftu do Sparty, posilu do útoku získal bratislavský Slovan, když z Trnavy přišel Adamec. Měnili se i trenéři – na sparťanskou lavičku usedl poprvé Václav Ježek, ke změně došlo i v Prešově, na Motorletu a v Hradci Králové. Některé z týmů se v zimě opět vydaly na zahraniční zájezdy, ten nejdelší absolvoval Baník Ostrava po Jižní Americe.

Začátek jara nezastihl vedoucí tým tabulky Duklu v ideálním rozpoložení, po domácím debaklu v PMEZ s Dortmundem ztratili vojáci bod za remízu na půdě beznadějně posledního Motorletu (resp. na škvárovém hřišti Tatry Smíchov, kde se zápas hrál…). Po následné remíze Dukly se Slovnaftem se na čelo tabulky dotáhl bratislavský Slovan, v těsném závěsu pak byly Košice a ostravský Baník. Právě ten se však nedokázal včas vrátit ze zmiňovaného zahraničního zájezdu, následkem čehož byl jeden z jeho zápasů (právě s Košicemi) zkontumován; body pak Baníku v závěrečném účtování velmi chyběly.

Na konci tabulky se na jaře do velkých problémů dostal Hradec Králové; matné výkony týmu, který před čtyřmi lety vybojoval historický mistrovský titul, vedl k další změně – na trenérskou lavičku usedl Josef Bican s cílem zachránit ligu, podobně jako se mu to podařilo v předešlé sezoně na Kladně. Ukázalo se to jako příliš těžký úkol a pět kol před koncem bylo již téměř jasné, že druhým sestupujícím týmem po Motorletu budou právě Východočeši. O třetí sestupové místo se hrálo až do posledního kola – smutný byl nakonec i přes zlepšené jarní výkony nováček z Třince.

Po matném jarním startu se naopak rozehrála Dukla a po 20. kole a vysokém vítězství na Bohemians zvýšila náskok na čele tabulky na čtyři body. Následná domácí prohra s přímým konkurentem Slovanem a ztráta obou bodů v Prešově o kolo později však boj o titul znovu zdramatizovaly – čtyři kola před koncem vedla Dukla před Slovanem jen o skóre. Následné tři remízy Slovanu v řadě však zajistily obhajobu titulu vojákům, na čemž nezměnila nic ani závěrečná kanonáda „belasých“ v utkání se sestupujícím Třincem, v němž se Adamec blýskl šesti brankami.

Dukla tak získala prvenství počtvrté za sebou, což se do té doby povedlo jen Bicanově Slavii v protektorátních letech a zopakovat (a překonat) to poté dokázala až pražská Sparta v druhé polovině let osmdesátých. Nejlepším střelcem soutěže se stal nestárnoucí Ladislav Pavlovič – prešovský útočník vstřelil ve svých 38 letech úctyhodných 21 gólů.

Reprezentace zažívala v roce 1963 značné vystřízlivění po skvělém úspěchu na MS1962 v Chile. Jarní nepřesvědčivé výsledky pokračovaly i na podzim a na postu reprezentačního trenéra došlo ke změně – strůjce chilského úspěchu Rudolfa Vytlačila nahradil Václav Jíra.

V evropských pohárech reprezentovaly československý fotbal pražská Dukla a Slovan Bratislava. Dukla postoupila v PMEZ snadno přes maltskou Vallettu a následně též přes silný polský celek Górnik Zabrze. V odvetném domácím zápase byl ale vážně zraněn Rudolf Kučera, jeden z nejtalentovanějších útočníků v historii našeho fotbalu, a jeho kariéra tím bohužel v podstatě skončila. Dukle tak chyběl i v jarním dvojzápase s Dortmundem, kde o postupujícím rozhodlo již úvodní utkání v Edenu – Dukla dostala čtyři branky a ani výborný výkon a vítězství v Dortmundu již postup nepřineslo. V Poháru vítězů pohárů se dostal Slovan do čtvrtfinále, kde ovšem dvakrát prohrál se skotským Celticem Glasgow.

Detailní statistiky ligové sezony 1963/64 jsou nyní k dispozici na našich stránkách.