Slavia nebo Sparta? Dukla! - sezona 1965/66

Asi marně bychom hledali jiný ročník naší nejvyšší soutěže, který by měl tak dramatické rozuzlení v posledním kole. Celou sezonu se o ligové vedení po dlouhé době přetahovaly dva nejtradičnější kluby Sparta a Slavia, aby se nakonec z titulu radoval třetí pražský ligový oddíl – Dukla.

Suverénní vítězství v předchozím ročníku 1964/65 učinilo ze Sparty velkého favorita i pro nadcházející sezonu. Letenští složili opravdu výborný tým v čele se zkušenými borci Kvašňákem, Tichým či Popsíchalem. Do ligy vstupovali tři nováčci – Hradec Králové, Lokomotiva Košice a ve velké euforii i pražská Slavia.

Nejlépe do ligy odstartoval bratislavský Slovan a to i díky divokému vítězství 5:4 nad Spartou v prvním kole. Brzy se však za Slovanem usadilo duo pražských S; tradiční derby ve 4. kole se z kapacitních důvodů odehrálo na Strahově, ale ani tento stadion nemohl pojmout všechny zájemce o vstupenky. Padesát tisíc diváků vidělo zaslouženou remízu 2:2 a ze strahovského kopce odcházelo s pocitem, že pražské derby má opět pro československý fotbal stejný význam jako před dvaceti lety, kdy se v zápasech (tehdy) letenských rivalů zpravidla rozhodovalo o titulu.

Po vítězství Slavie na Slovanu v šestém kole se oba pražské týmy dostaly na první dvě místa tabulky a až do předposledního kola na ně nikoho nepustily. Se shodným ziskem 20 bodů přezimovaly s pětibodovým náskokem na třetí Trenčín; pozdější mistr z Julisky ztrácel po podzimu dokonce sedm bodů. Překvapil i nováček z Hradce Králové, jenž se taktéž držel v popředí tabulky, naopak poslední ligový novic Lokomotiva Košice tabulku uzavíral. Neklidné zimní spaní pak měly i tradiční kluby z Ostravy a Brna.

Jarní část soutěže odstartovala nejlépe Slavia – po dvou vítězstvích získala tříbodový náskok na Spartu; Dukla na Slavii v té době ztrácela dokonce propastných devět bodů. V průběhu jara však i na sešívané přišla menší krize, mrzela především zbytečná domácí remíza s Brnem a pětigólový výprask v Ostravě. Naopak Dukla se skvěle hrajícím Masopustem dokázala vyhrát na Spartě i Slovanu a když doma porazila Slavii, byla rázem tři kola před koncem na třetím místě se ztrátou pouhých dvou bodů. Vše tak pomalu směřovalo k dramatické koncovce…

Díky vítězství nad Ostravou se před posledním kolem dostala na čelo Sparta, pouze o skóre druhá byla Slavia a s dvoubodovým odstupem Dukla. O jejím vítězství nad Košicemi v posledním kole se nijak nepochybovalo, podobně i Slavia si měla podle předpokladů poradit na vlastním hřišti s bratislavským Interem. Nejtěžší zápas měla před sebou Sparta, která zajížděla na horkou půdu košické Lokomotivy, jež stále bojovala o záchranu. V případě rovnosti bodů o pořadí rozhodoval poměr vstřelených a inkasovaných gólů, který měla před posledním kolem nejlepší Sparta.

Na Julisce skutečně k žádnému překvapení nedošlo – vojáci porazili Košice v pohodovém tempu vysoko 5:1 a značně si tak vylepšili brankový poměr. O charakteru zápasu asi nejlépe vypovídá níže uvedený úryvek z referátu Československého sportu…

Zcela odlišný obrázek nabídlo utkání Sparty v Košicích. Na něj byl delegován rozhodčí Janda, v „civilu“ voják z povolání, jenž v prvním poločase nařídil proti Spartě přísnou penaltu. Když sparťané minutu před koncem vyrovnali na 2:2, mohli se téměř začít radovat z titulu. Rozhodčí však po naléhání košických hráčů po chvíli branku odvolal pro domnělý ofsajd, který však pomezní rozhodčí nesignalizoval. Domácí ve fanatické atmosféře vzápětí přidali třetí gól, zachránili se v soutěži a Sparta zůstala bez titulu. Během zápasu došlo k inzultaci pomezního rozhodčího hráči domácího týmu a i napadení hráčů Sparty košickými diváky.

I v Edenu vzal osud do svých rukou rozhodčí. Slavia mohla jít do vedení ve 30. minutě, kdy rozhodčí po chvilce váhání nařídil v její prospěch penaltu; tu však Tesař poslal mimo branku. Další penaltu pro Slavii za jasnou ruku si již rozhodčí Fencl nařídit netroufl, naopak Inter se ze sporného pokutového kopu ujal v 75. minutě vedení, které již udržel. Vršovice opouštěl rozhodčí Fencl až tři hodiny po zápase za asistence příslušníků Veřejné bezpečnosti…

Jak Sparta tak Slavia se proti událostem posledního kola odvolaly a požadovaly anulování zápasů, vedení Slavie dokonce na protest rezignovalo na své funkce, ale na výsledcích se již nic nezměnilo. Titul tak získala pražská Dukla, do druhé ligy sestoupil Baník Ostrava a Tatran Prešov. Detailní statistiky sezony ligové sezony 1965/66 jsou nyní nově k dispozici na našich stránkách.

V evropských pohárech reprezentovaly československý fotbal v sezoně 1965/66 pražské kluby Sparta a Dukla. Sparta v Poháru mistrů prošla až do čtvrtfinále, kde v prvním domácím zápase porazila Partizan Bělehrad vysoko 4:1. V odvetě však zcela propadla a v jednom z nejzáhadnějších zápasů své historie podlehla 0:5. Dukla se v Poháru vítězů pohárů dostala do druhého kola, ve kterém nestačila na Honvéd Budapešť. Domácí pohár vyhrála po roce opět Dukla Praha, když ve finále porazila Prešov a získala tak double.

Reprezentace pokračuje na podzim 1965 v nešťastně zahájené kvalifikaci na Mistrovství světa v Anglii pod vedením nového trenéra Jozefa Marka. I přes zlepšené výkony a solidní výsledky je již pozdě na záchranu kvalifikace. Na jaře 1966 je pak naše národní mužstvo pozváno na dva přátelské zápasy do Brazílie, kde si v brance odbývá svou reprezentační premiéru Ivo Viktor.