První třetina HET ligy pohledem čísel

HET liga má odehráno deset zápasů, tedy jednu třetinu soutěže. To už je dostatečný počet utkání na to, abychom se podívali, jak se liga z pohledu čísel vyvíjí ve srovnání s předchozími sezonami. V popředí zájmu jsou dvě velké série - plzeňských deset vítězných zápasů v řadě a 36 utkání Slavie bez prohry. Kromě nich však liga nabídla i další statistické zajímavosti.

Vítězství a neprohry

Začněme ale u oněch dvou výjimečných sérií. O té unikátní plzeňské již toho bylo napsáno mnoho; Západočeši překonali rekord samostatné české ligy ze sezony 2011/12, v jejímž úvodu Sparta dokázala vyhrát devětkrát v řadě. V Plzni jistě dobře vědí, že Spartě tehdy ani tato série k titulu nestačila… V celé historii ligy najdeme ale ještě delší série - Sparta v první poválečné sezoně vyhrála jedenáctkrát za sebou, než ji o neporazitelnost připravila tehdy prvoligová Čechie Karlín… Slavia pak v sezoně 1929/30 vyhrála všechny ligové zápasy v sezoně, kterých bylo celkem čtrnáct. Uvidíme, zda Viktoria překoná i tyto série.

Podobně medializovaná je i slávistická série zápasů bez prohry, jež se momentálně zastavila na čísle 36. Původní rekord samostatné české ligy, který byl v držení Sparty, již Slavia překonala a není daleko ani od rekordu celé prvoligové historie - v době válečné a poválečné (5/1943-3/1946) vydržela pražská Sparta bez prohry hned 40 zápasů.

Góly

Žádné střelecké hitparády jsme v první třetině sezony svědky nebyli – 191 gólů znamená průměr 2,39 branky na zápas. Za posledních 50 let viděli diváci v prvních deseti kolech méně branek jen v sedmi sezonách, naposledy před osmi lety v sezoně 2009/10. Velkou měrou je to zásluha hostujících týmů – jejich 68 gólů je třetí nejskromnější počinek v samostatné české lize (méně naposledy před 13 lety v sezoně 2004/05). Zajímavostí je, že hosté se trefují častěji v prvním poločase než ve druhém, což je poměrně nezvyklá věc – v posledních 50 letech tomu tak bylo po první třetině soutěže jen šestkrát… (a po konci sezony pouze dvakrát).

Slavia inkasovala v prvních deseti kolech jen dvakrát, čímž vyrovnala bilanci Sparty ze sezony 1986/87; žádný jiný tým neinkasoval od vzniku ligy v prvních deseti kolech méně branek. Naopak nejpropustnější obranu má Baník – z 22 inkasovaných gólů jich bylo 13 v prvních poločasech; více branek v nich obdrželo v první třetině soutěže naposledy Uherské Hradiště před 22 lety.

Jihlava je po deseti kolech o skóre poslední, ale to neznamená, že by její zápasy byly z pohledu gólů nezajímavé. Zejména tedy závěry utkání – hned v pěti zápasech Vysočiny padl v posledních pěti minutách gól, který rozhodl o výsledku zápasu (třikrát přišla Jihlava v posledních minutách o bod za remízu, dvakrát naopak urvala vítězství). V posledních 50 letech jsme nenašli tým, jehož závěrečné minuty by byly v první třetině sezony tak infarktové (nejvíce dosud Brno – 4 zápasy v sezoně 2002/03). V případě Jihlavy tak obzvlášť platí, že před koncem zápasu se ze stadionu neodchází…

Diváci

Ve srovnání s první třetinou předchozí sezony se průměrná návštěva v té současné zvedla o téměř 1000 diváků (ze 4824 na 5815); důvodem bylo zejména letní atraktivní posilování dvou největších pražských klubů a také návrat Baníku do ligy. Více diváků přišlo na první třetinu naší nejvyšší soutěže naposledy před před 16 lety, v sezoně 2001/2002.

Byť Sparta nedokázala vyprodat šlágr s Plzní, může se i tak pyšnit dosavadní nejvyšší průměrnou návštěvou na vlastním stadionu (12570 diváků); více diváků přišlo na Spartu v první třetině soutěže naposledy v sezoně 1988/89. Uvidíme, zda bude Sparta takto vysoký divácký průměr schopna udržet i poté, co zřejmě ztratila reálnou šanci na titul.

Letenští jsou v návštěvnosti těsně následováni rivalem z Vršovic (12534 diváků) a plzeňskou Viktorií, jež se dokázala v první třetině soutěže vyšplhat nad desetitisícovou průměrnou návštěvu již pošesté za sebou - série, která se například Spartě podařila naposledy v sezoně 1977/78 a Slavii v sezoně 1971/72 (byť vykazování počtu diváků mělo v éře komunismu svá specifika, no ostatně nejen v ní…).

Penalty

Celkový počet penalt (18) nijak nevybočuje z bilance předchozích sezon. Trochu zajímavější je, že hned čtyři penalty byly nařízeny v první patnácitminutovce - více (pět) jich bylo zkraje zápasů naposledy odpískáno v posledním ročníku federální ligy.

Jihlavský brankář Hanuš dal po posledním zápase ve Zlíně najevo mírné rozmrzení z počtu penalt, jež se proti jeho týmu v letošní sezoně zahrávají. A není se co divit - musíme jít hodně do historie, abychom našli tým, proti němuž se kopalo penalt více - byla to Trnava v sezoně 1991/92. Zatímco jihlavští brankáři v penaltových soubojích ani jednou neuspěli, soupeři Trnavy tehdy tři ze sedmi pokusů neproměnili.

Karty

Celkový počet 16 udělených červených karet není nic, co by se od bilance předchozích sezon zásadně lišilo. Zaujala snad jen čtyři vyloučení hráčů Liberce, což se tomuto severočeskému klubu v prvních deseti kolech dosud nikdy „nepodařilo“.

V průměru udělili rozhodčí v první třetině soutěže 4,11 žlutých karet na zápas, což opět není hodnota, která by byla jakkoli výjimečná. Hosté dostali více žlutých karet než domácí (opět nic překvapivého), absolutní rozdíl 79 žlutých karet je však ojedinělý - nikdy v historii od začátku 70. let, kdy se žluté karty začaly udělovat, nedostali hosté v prvních deseti kolech o tolik více napomenutí než hráči domácích; v průměru jde o bezmála jednu žlutou kartu na zápas.

Věkový průměr

Liga nám v prvních deseti kolech zestárla. Budeme-li věkový průměr (27,2 let) porovnávat jen s první třetinou předchozích sezon, pak pouze v sezoně 2010/11 běhali po trávnících starší hráči (27,3 let). I v sezoně 2010/11 však průměr nakonec spadl pod aktuálních 27,2, takže pokud se letos udrží na stávající úrovni, pak zažijeme zřejmě „nejstarší“ sezonu v historii (minimálně samostatné české ligy).

S tím korespondují i věkové průměry některých týmů - na Spartě, v Teplicích a na Dukle hrají v letošní sezoně v průměru s nejstaršími týmy v klubové historii v samostatné české lize…