Tahle liga není pro mladý...

Přechod z dorosteneckého do dospělého fotbalu je zřejmě tím nejnáročnějším krokem v kariéře mladých profesionálních fotbalistů. Množství talentovaných hráčů zářících v juniorských kategoriích právě tento krok nezvládlo a jejich jména nikdy nezačala plnit stránky sportovních novin. Zaměřili jsme se proto na roli mladíků v naší první lize. Zdá se, že nikdy nebylo hůř…

Tím nejhrubším parametrem je věkový průměr hráčů první ligy. Počítáme jej s přesností na dny a vážíme počtem odehraných minut, aby co nejlépe reflektoval skutečné věkové zastoupení na ligových trávnících. Po dosud odehraných 13 kolech činí věkový průměr 27,18 let. V naší databázi, která v tomto detailu v současné době sahá do sezony 1965/66, jsme nenašli žádný ročník, ve kterém by byl věkový průměr vyšší než letos. A vzhledem k tomu, že v šedesátých letech byli i čerství třicátníci již považováni za veterány, je velmi pravděpodobné, že právě zažíváme „nejstarší“ ročník v celé historii ligy.

Není proto divu, že ani počet mladíků běhajících po ligových trávnících není v letošní sezoně právě omračující – dosud v ní nastoupilo jen 18 hráčů mladších 20 let. Musíme jít hodně daleko do historie naší ligy, abychom našli sezonu, v níž nastoupilo ve srovnatelném období (tedy po 13 odehraných kolech) méně teenagerů – v posledních 40 letech se tak stalo jen dvakrát, naposledy před 32 lety v sezoně 1985/86…

Zlaté období pro české mladíky nastalo začátkem devadesátých let. Otevření hranic a „úprk“ zkušených fotbalistů do zahraničí vedl k výraznému omlazení ligy, a právě v tomto období v ní debutovali, často svým věkem výrazně pod hranicí dvaceti let, například pozdější opory české reprezentace Bejbl, Berger, Galásek, Šmicer, Nedvěd či Poborský.

Dnes je situace trochu jiná, například z úspěšného týmu reprezentace do 19 let, jenž došel na červencovém mistrovství Evropy do semifinále, si trvalé místo v základní jedenáctce některého z ligových týmů v letošní sezoně zatím vydobyli jen čtyři hráči (Granečný, Král, Chaluš a Graiciar), další dva pravidelně nastupují alespoň ve druhé lize (Hlavatý a Čech), zbylí reprezentanti sbírají starty v dospělých soutěžích po minutách či nastupují v Juniorské lize…

Zdroj: transfermarkt.co.uk

Pohled na podíl odehraných minut je zajímavý zejména u hráčů do 21 let – po 13 odehraných kolech se nachází pod hranicí pěti procent; tak nízko v uplynulých čtyřiceti letech nikdy nebyl. Není proto ani divu, že se trenéru Lavičkovi reprezentační jedenadvacítka v nové kvalifikaci tak obtížně skládá…

Pohled do Evropy nabízí další zajímavé srovnání – z 28 významných prvoligových soutěží hraných systémem podzim-jaro (a tedy v podobné fázi sezony) nastoupilo v aktuální sezoně pouze v šesti z nich méně mladíků než u nás (Řecko, Rusko, Anglie, Portugalsko, Španělsko a Turecko). Nejvíce pak nikoliv překvapivě v Nizozemsku (47) a sousedním Slovensku (45). Není to otázka pouze letošního ročníku – v tom minulém v naší lize nastoupilo 36 hráčů do 20 let, méně jich bylo jen v pěti ligách (Španělsko, Anglie, Rusko, Portugalsko, Turecko); premiantem bylo v loňské sezoně Slovensko…

To že vysoké počty mladých hráčů nejsou u našich východních sousedů žádnou výjimkou, vyplývá i ze srovnání české a slovenské ligy v posledních pěti letech. V loňské sezoně nastoupilo v nejvyšší slovenské soutěži hned 73 hráčů mladších dvaceti let, tedy dvojnásobně více než u nás. V předešlých ročnících byl rozdíl menší, vždy ale dostávali slovenští mladíci výrazně větší prostor než jejich čeští vrstevníci u nás.

Ale zpět do Evropy – pohled na bilanci ve srovnatelných ligách zemí střední a východní Evropy není z pohledu českých mladíků právě radostný. Ve všech okolních zemích nastupuje v letošní sezoně více hráčů do 20 let, ve většině z nich navíc dostávají v průměru i výraznější minutový prostor. Podíl odehraných minut hráči do 20 let se v uvedených ligách pohybuje od 2,5 % v Česku do 6,8 % v Rakousku, 7,6 % na Slovensku, 7,8 % v Chorvatsku až k 8,7 % ve Slovinsku.

I když je zatím odehrána jen necelá první polovina soutěže, data jsou již poměrně vypovídající - v sezoně 2016/17 by tento graf vypadal velmi podobně; ani loni nenastoupilo v žádné z uvedených zemí střední a východní Evropy méně mladíků než u nás…

Nízká kvalita mladých hráčů, častější odchody teenagerů do zahraničí, tlak na výsledky a malá odvaha trenérů, diskutabilní role Juniorské ligy, to vše mohou být důvody pro malé zastoupení mladých hráčů v naší nejvyšší soutěži. Výkony a výsledky současné jednadvacítky pak třeba jeho důsledkem…