Trnavská jízda pokračuje - sezona 1968/69

Sezona 1968/69 se nesla ve znamení pokračující dominance slovenských klubů a výkonnostní krize klubů českých. Trnava i bratislavský Slovan vybudovaly opravdu skvělé týmy, které dokázaly uspět i v pohárové Evropě, ve které zaznamenaly v sezoně 1968/69 historické úspěchy. Takřka celý ročník byl poznamenám dlouhodobými spory mezi českým a slovenským fotbalem o poměru zastoupení ve vrcholných orgánech a též podobě fotbalových soutěží. Dopad na fotbal měly i celospolečenské změny a srpnová invaze sovětských a dalších vojsk, kvůli které musela být liga přerušena.

Velkých předsezonních přestupů tradičně fanoušci svědky nebyli – většina změn dresu měla souvislost s povinnou vojenskou službou. Nováček z Pardubic získal z Tábora brankáře Čalouna a (tehdy ještě) útočníka Cipra, do Slavie zamířil útočník Konečný z Hradce Králové, do Dukly záložník Slovanu Jozef Tománek a útočník Bohemians Jarabinský. Prostor začalo dostávat dorostenecké mládí – Albrecht v Žilině, Ženíšek a Bičovský v Teplicích, Klement v Ostravě.

Na trenérském poli taktéž k velkým změnám nedošlo, s jednou výjimkou – úspěšného tvůrce trnavského zázraku Antona Malatínského, jenž odešel trénovat do Rakouska, vystřídal na lavičce Ján Hucko. Nováčka z Bánské Bystrice dovedl do ligy Arnošt Hložek, který však usedl na lavičku Žiliny; taktovky banskobystrických se nakonec ujal František Jiras.

O co poklidnější byla letní přestávka na přestupovém poli, o to napjatější byla atmosféra ve vedení československého fotbalu. Celé předešlé jaro se neslo ve znamení neúspěšného dialogu mezi českou a slovenskou stranou o zastoupení ve vrcholných orgánech a zároveň o reorganizaci a podobě fotbalových soutěží. Obě strany se nebyly schopny dohodnout na způsobu rozšíření soutěže, a ještě v červenci celkem reálně hrozil rozpad celostátní ligy. Teprve po zásahu nejvyššího tělovýchovného orgánu ČSTV se situace uklidnila, liga mohla být rozlosována a následně již celkem brzy došlo k dohodě o rozšíření počtu účastníků na šestnáct od následující sezony 1969/70.

Sezona 1968/69 tak byla poslední, ve které startovalo čtrnáct klubů. Favority v boji o titul byly kluby ze Slovenska – výkonnostní krize českých a moravských klubů je patrná i z konečné tabulky předchozího ročníku 1967/68, kdy sestoupily dva české kluby a na prvních šesti místech se umístilo pět klubů ze Slovenska… I přes odchod trenéra Malatínského byl největším favoritem obhájce z Trnavy, jehož kádr zůstal v podstatě bez změny. Na opačném pólu tabulky se mohl vzhledem k vyrovnanosti ligy objevit téměř kdokoliv, obecně se očekávala těžká sezona pro oba nováčky z Pardubic a Bánské Bystrice.

I přes značné problémy u zeleného stolu liga začala dle plánu, ovšem to trvalo pouhá dvě kola. Poté byla nejvyšší soutěž téměř na měsíc přerušena, neboť armády spřátelených zemí se nám rozhodly svými tanky pomoci od kontrarevoluce… Myšlenky na fotbal nebyly, navíc z hřišť některých ligových klubů se staly vojenské tábory.

Po měsíci se liga opět rozběhla, ale stín srpnových událostí jako by ovlivnil i kvalitu soutěže. Zajímavých zápasů bylo pomálu, stejně jako vstřelených branek. Z podzimních utkání tak za pozornost stál rekordní výprask nováčka z Pardubic na pražské Dukle (9:0), na němž se pěti góly podílel Stanislav Štrunc, a poté utkání posledního podzimního kola mezi Bánskou Bystricí a Slavií.

Mizerně hrající sešívaní byli zklamáním podzimu a prohráli jasně i tento poslední zápas. V něm se však domácí, zřejmě v euforii z vysokého vedení 4:0, rozhodli vystřídat minutu před koncem brankáře. Pravděpodobně přitom zapomněli na své první střídání v průběhu úvodního dějství, a tak náhradní brankář Ondík byl již třetím střídajícím v zápase. Osud utkání tak putoval k zelenému stolu a vzhledem ke stále napjaté situaci mezi českou a slovenskou částí dostal opět národnostní podtext… Slavia požadovala kontumaci ve svůj prospěch, ale nakonec několikaměsíční martyrium skončilo „jen“ odebráním dvou bodů Bánské Bystrici; body, které vojákům na konci soutěže v tabulce hodně chyběly…

V čele tabulky přezimoval podle očekávání obhájce titulu z Trnavy se čtyřbodovým náskokem před pronásledovateli ze Slovanu, Dukly a Baníku Ostrava. Nováček z Pardubic byl potěšen umístěním ve středu pole, rozčarování naopak panovalo v Edenu – osm bodů a poslední místo zavelelo k mohutnému zimnímu posílení týmu. Do Slavie tak zamířil brankář Stárek ze Žižkova, Kantor z Teplic, Knebort z Dukly, trnavský záložník Kravárik a také mladičký Dušan Herda. Posilovala i Žilina, která získala Bencze z Trenčína, Gáboríka z Interu či útočníka Slezáka. Vůbec největší zájem byl však o objev sezony – banskobystrického útočníka Ladislava Petráše, o kterého se ucházela snad polovina ligy; jarní část však ještě strávil v dresu vojáků.

Na jaře nenechává Trnava nikoho na pochybách o obhajobě titulu; brzy se výrazně odpoutává od svých pronásledovatelů a pozornost se tak obrací na opačný pól tabulky. Velmi vyrovnaná liga a dva sestupující ze čtrnácti týmů v praxi znamenají, že dvě kola před koncem je v boji o záchranu reálně stále polovina ligy. O všem tak rozhoduje až napínavé poslední kolo, v němž dochází na odvetu zápasu Slavie s Bánskou Bystricí; sešívaní se jasným vítězstvím zachraňují a o soutěž níž posílají svého soupeře. Druhým sestupujícím se stal další nováček z Pardubic, jenž nedokázal na jaře navázat na výkony z podzimu.

Historickým úspěchem pro československý, pohříchu tedy spíše slovenský, fotbal bylo vystoupení v evropských pohárech – bratislavský Slovan postoupil až do finále Poháru vítězů pohárů, v němž porazil Barcelonu 3:2 a získal pohár. Trnava se v PMEZ dostala do semifinále – po úvodní prohře v Amsterdamu 0:3 sahala v odvetě po senzaci, vedla nad Ajaxem 2:0, ale nakonec se do finále neprobojovala. Československý pohár získala pražská Dukla, která ve finálovém dvojzápase překonala VCHZ Pardubice.

Reprezentaci se rozběhla kvalifikace na Mistrovství světa 1970 v Mexiku. Odstartovala do ní úspěšnými podzimní zápasy s Dánskem a úspěchem bylo i jarní vítězství v neoblíbeném Irsku. Důležitý zápas v Maďarsku naopak tým trenéra Marka prohrál, když byl zaskočen až brutální hrou maďarského týmu, kterou odnesl Karol Dobiaš zraněním. O postupu na mistrovství tak rozhodla až druhá polovina kvalifikace hraná v následující sezoně 1969/70.

Detailní statistiky ligové sezony 1968/69 jsou na našem webu nově k dispozici.