Vítězná sestava se nemění..., nebo ano?

Fotbal a sport obecně je často pevně svázán s pověrčivostí svých aktérů. Ta dala zřejmě vzniknout řadě rčení a nepsaných pravidel, která jsou často dodržována, byť by se o jejich racionálním základu dalo úspěšně pochybovat. Jedním z nich je i otázka z titulku, kterou si pravidelně každý týden klade zřejmě každý trenér, jehož tým dovedl minulý zápas k vítězství. Dát přednost vítězné sestavě a doufat, že naváže na minulý zápas, anebo udělat změny například uzpůsobené hernímu systému soupeře? Pojďme se podívat, co na toto trenérské dilema říká statistika…

Nejdříve jsme se zaměřili na to, jak často se trenéři drží hesla, že vítězná sestava se nemění. Následně jsme se podívali, zda existuje rozdíl v úspěšnosti týmů, které po vyhraném zápase zvolily do dalšího utkání sestavu vítěznou a těmi, které se rozhodly pro změny. Tyto změny samozřejmě nejsou vždy dobrovolné - faktory jako zranění či disciplinární tresty trenér ovlivnit nedokáže.

Pro náš model jsme vzali v úvahu všechny zápasy naší nejvyšší soutěže od ročníku 1969/70. Výjimku jsme učinili vždy u prvních zápasů na podzim a na jaře, které do statistik nezahrnujeme. Během dlouhé letní a zimní pauzy se mění nejen složení týmu, ale i trenéři, a i v případě, že k žádným podstatným změnám nedošlo, což v dobách rigidního přestupového trhu za komunismu nebylo žádnou výjimkou, těžko očekávat, že by se trenér cíleně vracel k sestavě ze zápasu hraného před několika měsíci…

V modelu založeném na výše uvedených předpokladech jsme tak prošli základní sestavy týmů ze všech vítězných zápasů a porovnali jsme je se základní sestavou v utkání bezprostředně následujícím. Výsledkem porovnání je dlouhodobý průměr nasazení vítězné základní sestavy do dalšího zápasu, který činí 22,9 %. Trenéři v nejvyšší soutěži tak v průměru nasadí do dalšího utkání nezměněnou vítěznou sestavu jen jednou za čtyři až pět vyhraných zápasů.

Tento podíl se v čase vyvíjí a z výše uvedeného grafu je zřejmé, že posupně klesá. To je pravděpodobně způsobeno zejména rozšiřováním kádrů jednotlivých týmů, a tedy větší možností výběru. Srovnáme-li průměrný počet nasazených hráčů na jeden tým, zjistíme, že v sezoně 1969/70 si trenéři vystačili v průměru s 20,8 hráči, zatímco v sezoně 2014/15 to bylo již 28 hráčů na tým. Vliv na změny sestavy pak má i častější udělování žlutých karet, a tedy i vyšší počet disciplinárních trestů.

Možná zajímavější bude pohled na to, zda se ze statistického hlediska nasazení vítězné sestavy do dalšího zápasu vyplácí. V modelu jsme tak porovnali i výsledek následujícího zápasu v rozdělení podle toho, zda trenér nasadil stejnou základní jedenáctku, nebo v ní udělal změny (ať již dobrovolné, nebo vynucené). Z výsledků vyplývá, že po vítězném zápase dokázal tým vyhrát i následující utkání v 32,1 % případů. Pokud trenér nasadil vítěznou jedenáctku z minulého zápasu, pak je poměr vítězství vyšší a dosahuje 36,9 %. V případě změny sestavy je pak poměr vítězství nižší, a to o více než 6 procentních bodů ve srovnání s nezměněnou vítěznou jedenáctkou.

Rozdíly jsou samozřejmě i mezi kluby. Vůbec nejvyšší úspěšnost v nasazení vítězné sestavy mají v Mladé Boleslavi, kde se v takovém případě radovali z výhry v 57,6 % případů (a „pouze“ v 41,5% v případě změny sestavy). Jedním z mála klubů, kde je po vítězném zápase v dalším utkání úspěšnější změněná sestava, je Viktoria Plzeň (33,9 % vs. 40,7 %). Dalším příkladem je klub Slezský FC Opava, jehož trenéři zvolili během působení klubu v nejvyšší soutěži vítěznou sestavu osmkrát z 66 možných případů, a ani jednou s ní nebyli schopni vítězství v dalším zápase zopakovat.

Podíváme-li se na trenéry, i zde lze u některých jmen vysledovat větší či menší tendenci ke změnám ve vítězné sestavě. Abychom dosáhli větší relevance výsledků, zahrnuli jsme do výběru jen ty trenéry, kteří mají od sezony 1969/70 na svém kontě alespoň sto vítězných zápasů.

Trenérům, kteří rádi dávali či dávají důvěru vítězné jedenáctce, vévodí Jiří Rubáš, bývalý trenér Bohemians, Baníku či Sparty. Naopak svůj výše uvedený citát „potvrdil“ Karel Brückner, jenž s odstupem pořadí uzavírá…